INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
m cl 1 S úctou k třídenní francouzské pietě a českému státnímu svátku předkládám můj postoj až dnes.
Bez ohledu na názorové možnosti, které páteční francouzské a předchozí mimoevropské ataky cizích mocností poskytly nejen představitelům české vlády či EU, jsem bohužel nenašel jediný společný jmenovatel, který by jakkoli popsal občanům České republiky, potažmo Evropské unie, srozumitelné (a hlavně praktické kroky), kterými se mohou a budou demokratické státy bránit otevřené agresi jednoho náboženského proudu či formálně neuznaného státu někde na pomezí Sýrie a Iráku. 

A také hrám, které přicházejí z různých částí světa.

Nechci nahrazovat práci ani doporučení českých či jiných tajných služeb, ale podle mého názoru již nyní nejde při ochraně českého obyvatelstva dbát na loajalitu ke spřízněným politickým frakcím vládních stran v evropském parlamentu a bagatelizovat globálnější civilizační konflikt.

Stejně jako já, a jsem přesvědčen, že i mnozí obyvatelé České republiky, od své vlády očekávají vytvoření vlastní obranné politiky. Protože ta evropská má a ještě dlouho bude mít, velké trhliny. Vytvoření vlastní obranné politiky s cílem tyto trhliny zalátat může narážet na odlišné názory členských států Evropské unie, přesto nemusí být v rozporu s platnými unijními cíly jak migrační politiky, tak i základními cíly EU - podporovat mír, své hodnoty i blahobyt obyvatel.

Věřím, že občané naší republiky pochopí, pokud by naše vlastní obranná politika byla krátkodobě dosažena i s pomocí Severoatlantické aliance. Protože je sporné, zda v pátek byl či nebyl napaden její členský stát. I preventivní kroky k odvrácení budoucích útoků jsou smyslem její existence.

Z vyjádření členů české vlády, ale bohužel ani ze slov představitelů Francie, Německa a Belgie, tedy těch dnes nejvíce dotčených národů, neplyne žádný věcný záměr postupu, který by alespoň střednědobě zajišťoval pocit bezpečí i důsledného řešení ve prospěch ochrany svého vlastního obyvatelstva. Pojem vnitřní a vnější bezpečnosti nynější druh konfliktu značně stírá a prolíná se.

Nepochybuji o tom, že je členům vlády ČR známo, že:

  • jsou v souvislostí s invazí ekonomických uprchlíků porušovány Dublinské dohody, zejména ze strany Německa, Švédska a dalších zemí EU.
  • zejména Německo označuje jako syrského uprchlíka z oblastí zasažených válečným konfliktem téměř každého imigranta i přesto, že i podle vlastních německých zdrojů podíl imigrantů skutečně zasažených syrským válečným konfliktem dosahuje jen zlomku z jejich celkového počtu.
  • za takového faktického právního stavu v Evropské unii nelze, v rámci zajištění bezpečnosti obyvatelstva České republiky, dále plně respektovat Dublinské dohody ani dohody o kvótách přerozdělení ekonomických imigrantů.
  • existují v našem okolí i další státy, které jsou připraveny bránit a prosazovat svůj národní zájem. Zájem, který se velmi blíží i zájmu českých občanů.
  • české obyvatelstvo je připraveno svůj národní zájem bránit.

Důvodem tohoto článku však není jen souhrn známých skutečností. Ty jsou jen připomenutím, že v tradici naší republiky je spoléhat na své vlastní síly. I na síly dohod se svými partnery i přesto, že naše novodobé dějiny obsahují nejen pozitiva, ale i zklamání z plnění předchozích dohod a dnes i zklamání nad obcházením Dublinských dohod některými jejími signatáři.

Máme nejen v přímém sousedství partnery, kteří nejsou malí a nejsou ani slabí. Jistě i oni čekají na naši rozhodnost bránit náš vlastní zájem. Pak jistě přispějí k partnerství i svou silou, vůlí a prostředky. Formulovat vlastní obrannou politiku je v České republice právo vlády.

Jaká nebezpečí jsou ve vzduchu?

1.  Je očekávána další imigrační vlna až 3 miliónů uprchlíků, zřejmě stejnými kanály, kterými proudila letos. 
2.  EU nemá v Řecku a Itálii vybudovanou dostatečnou kapacitu uprchlických center (hot-spoty) – odhad potřebné kapacity 1 mil. uprchlíků.
Tyto země nemají dostatečnou podporu EU k ochraně vnějších hranic unie. 
3.  EU nepřipravuje nové hot-spoty ve Španělsku, Francii, Chorvatsku, Bulharsku a Rumunsku, kam by se imigrační vlna mohla odklonit. 
4.  Zejména Řecko a Itálie, později i Španělsko, Francie, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko i země mimo EU (Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina) nemají společný plán, jak imigranty nenechat vyplout z pobřežních (výsostných) vod - 12 námořních mil od břehu - zejména severoafrických států. 
5.  Každý imigrant, kterému je uznán statut uprchlíka, má podle Dublinských dohod možnost pozvat až 12 členů své rodiny. 
6.  Nedůslednost Německa při prověřování statutu imigrantů vyvolá tlak na přerozdělení do ostatních zemí EU. 
Země nejsou dostatečně zpravodajsky propojené, aby takový počet uprchlíků mohly v půlroční lhůtě opakovaně prověřit. 
7.  Poskytované azyly jsou svou povahou integrační i přesto, že jde o uprchlíky před dočasným válečným konfliktem. 
8. EU nemá záměr skutečným syrským válečným uprchlíkům nabídnout vojenský či policejní výcvik k pomoci ve vlastní zemi. 
9. EU nemá plán, jak repatriovat imigranty, kteří azyl nedostanou.
10. Každá země EU má prozatím možnost označovat země, ze kterých uprchlíci budou mít nárok na získání azylu.
Evropská komise má záměr okruh zemí ještě rozšiřovat a potenciálně tak populace zemí, ze kterých uchazeči o azyl mohou do Evropy zamířit, již přesahuje 1 miliardu lidí.
11. Uprchlické tábory v okolních zemích Sýrie trpí podfinancováním.
12. EU i česká vláda podceňuje a bagatelizuje virová a bakteriologická nebezpečí a u imigrantů neprovádí virology doporučené kompletní laboratorní vyšetření a ohrožuje tím své vlastní obyvatelstvo.

Jsme geograficky v té části Evropy, že bychom společnými silami s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Bulharskem, Rumunskem, Chorvatskem, Řeckem, Tureckem, Srbskem, Makedonií, Kyprem a dalšími mohli převzít odpovědnost za zastavení jihovýchodní imigrační cesty. Další země by pak byly odpovědné za jižní trasy. Ekonomicky, bezpečnostně i politicky by taková snaha byla jistě výhodnější než současný stav a eroze vzájemných vztahů uvnitř Evropy.

Ať bude nová obranná politika vypadat jakkoli, je jisté, že bude mít i své nepopulární stránky a bude k ní jistě třeba širší politická shoda. Pokud však vláda k nové obranné politice nepřistoupí a bude se i dále zabývat jen kosmetickými kroky, je pak věcí občanů, jak demokraticky prosazovat ochranu své republiky.

A v kotli obav může vzniknout i pořádně kořeněný pokrm, který nejen nepůjde jíst, ale potlačí všechny ostatní chutě a vůně.

Michal Frauenterka www.radni.cz

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo

ban kalendar

DNES JE pondělí 18.3.2019

Svátek má Eduard, zítra Josef

Nejbližší místní události

ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark