INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 

ods  TOP 091 
svob SSCR log
cp 2018 2 mini
Letos, a to už zřejmě od května, bude Evropská unie řešit svou budoucnost.
Připravuje se série jednání, jejichž výsledek lze předvídat. Bude o avizované změně poměrů v unii.
Jak se snažíme níže ukázat, půjde o takticky namíchanou směs potřebných a zřejmě i většinově uznávaných, ale také i méně přijatelných či zcela odmítaných opatření. 
Změn, které mají společný cíl – centrálně řízenou ekonomiku a federativně uspořádanou moc s rozhodováním kvalifikované většiny.
SROVN EU SVET mini

Klíčové ekonomiky Eurozóny zatěžují své občany téměř dvojnásobkem daňové zátěže, než obě největší ekonomiky světa (USA, Čína). A zároveň s nimi mají srovnatelnou (s USA) či vyšší (než Čína) míru zadlužení. 

Místo uvolňování evropských ekonomik ale dochází k jejich svazování. A unijní ideje střídá politika federalismu - evropeismu s mohutným rozsahem většinového rozhodování a potlačení různorodosti i svrchovanosti jejích členských států.

Úspěch má být zaručen vyšší mírou rozhodování z centra, státy tvořícími kvalifikovanou většinu. Budoucí efekt změny rozhodování znamená, že se ta, jen o něco menší polovina států, pod nebezpečím značných sankcí, bude nucena zřejmě podvolit. Nebo bude muset z unie odejít?

Navenek to vypadá, že se diskutuje o různých variantách („5 scénářů“ - ZDE). Směr je však zřejmý. Evropským lídrům už nestačí hledání vyvážené míry přesunu části pravomocí unijních států ve prospěch celku. Usilují o veškerou moc. A díky výhrůžkám se jim, jak se zdá, jejich snaha může i podařit.

Evropská federalizace

KV EU 13 mini  

Rozhodování:

* přesun další části pravomocí při hlasování v Radě EU z jednomyslného do hlasování kvalifikovanou většinou. 
ref EU 18
cp 2018 mini  

Ekonomika:                                      

* vyšší rozpočet unie = vyšší odvod států z 1% na 1,3% jejich HDP
(pro Českou republiku zřejmě vyšší odvod ze 45mld. až na 69 mld. Kč ročně a nižší čerpání z fondů EU, ca. 71 mld. Kč ročně)
 
EPSP  

Sociální věci:

*Evropský pilíř sociálních práv- 20 základních zásad sjednocení sociálních systémů -ZDE. 
Dublin IV  
Obrana a imigrace:

* silnější vnější ochrana hranic EU i Schengenu *
Dublin IV.– nový návrh imigračních pravidel / rozšíření možností migrantů při slučování rodin i sjednocování nároků na čerpání ze sociálních i důchodových systémů / zřízení kolektivního přerozdělovacího mechanismu, ve kterém by nad státy EU o rozmístění rozhodovala nová evropská Agentura pro azyl / návrh pokuty (tzv. příspěvek solidarity) za dočasné nepřevzetí jednoho migranta 250 tis.EUR - pro ČR by měla znamenat v začátku pokutu ca. 96 mld. Kč). * Pod čarou se již diskutuje zavedení pojmu „klimatický uprchlík“ i o úpravě seznamu států, ze kterých migranti mohou o azyl žádat (Sahel,Blízký východ, ..) * 
 
dluh por  
Eurozóna:

pohled první  - účast v eurozóně znamená úsporu ca. 3% nákladů zahraničních obchodů,
pohled druhý - vstup znamená převzetí záruk za ostatní členy eurozóny.
                            Členy, kteří jsou v průměru proti nám více než dvojnásobně zadlužení,
pohled třetí    - ochrana zpevňování koruny stála jen za posledních pár let Českou národní banku přes 2 bilióny korun. 
    Vstupovalo by se nám jistě lépe a radostněji do disciplinovanějšího uskupení. Rozhodně by bylo, místo vyhrožování dvourychlostní Evropou, vhodnější, aby nás země Eurozóny sami nejdříve přesvědčily, že vstup do této hlubší evropské smlouvy bude pro nás bez výrazných rizik.

NATO: splnění závazku zvýšení výdajů na obranu z 1% na 2% HDP (pro ČR zvýšení výdajů o ca. 50 mld. Kč ročně)


Možný výsledek?

Státní rozpočet České republiky bude co nevidět čelit značným turbulencím:

  • o ca. 50 miliard Kč ročně se zhorší naše bilance s Evropskou unií
  • o ca. 50 miliard ročně více jsme se zavázali vydávat na obranu
  • finanční dopad Evropského pilíře sociálních práv na státní rozpočet je v České republice odhadován na 20 až 45 miliard Kč ročně

Propad rozpočtu o dalších 120 – 145 miliard Kč by už byl za úrovní limitu jeho schodku do 3% HDP podle Maastrichtských kritérií. A také by znamenal další razantní zadlužení.
Byla-li by skutečně Česká republika nucena platit i pokuty za nepřijetí migrantů, nebude schopna státní rozpočet sestavit už ani střednědobě.


A co česká vláda?

Dvě ze tří politických stran (ANO – nyní 78 poslanců a ČSSD – nyní 15 poslanců), které se chystají i do nové koalice, schválily v minulé vládě, společně s KDU - ČSL (nyní 10 poslanců):
listopad 2017 - podpořili sjednocení sociálních systémů - Evropský pilíř sociálních práv
září 2017 - vyhlásili, že chtějí být v „hlavním“ federalizačním proudu.

A nová vláda bez důvěry již v Bruselu stačila toto:
březen 2018 - není proti navýšení odvodu do rozpočtu EU z 1% na 1,3% HDP pro období od r. 2021
duben 2018 - připouští vstup České republiky do Eurozóny při splnění nepodstatné podmínky ne-záruky za řecký dluh, který činí jen 3% z dluhu zemí Eurozóny

Zatím to tedy vypadá, že se Česká republika, ve svých dosavadních úkonech, již projevila. S tichou, federativní změnou, souhlasí.
Strčíme tedy hlavu do písku a dobrovolně se podvolíme i osidlům nového socialismu?

Jak se také z prohlášení unijních představitelů jeví, úprava vztahů bude možná podle platné Lisabonské smlouvy. Nebude zřejmě třeba smlouva nová, tedy ani nové schvalování v jednotlivých parlamentech unijních států.
Následná aplikace unijních směrnic do českého právního řádu a zřejmě i změny Ústavy ČR přesto budou zkouškou nejenom vlády a parlamentu, ale i celé společnosti.

U menší země, jako je ta naše, totiž prakticky půjde o ohrožení její svrchovanosti.
Nezapomeňme, že v mocenské struktuře blízké federaci, s mnohem vyšším objemem většinově přijímaných a společně platných zákonů, zůstaneme v evropských orgánech na úrovni hlasovacího vlivu okolo 3 %. A přitom už dávno, co do množství zákonů a jejich změn, ty z unie přebírané, převažují. Český parlament je tak více a více jen jejich bruselské "aplikační" místo. 

Je až s podivem, jak se dnešní jednání o nové vládě těmito závažnými body nezabývá. Tématy dne je nemocenská a personální rozdělení ministerstev. Vláda v demisi nepřišla s jinou vizí. Jen donekonečna obemílá, že nesouhlasí s uprchlickými kvótami. Ty jsou ale už dávno pasé!! Nyní je na stole evropská Agentura pro azyl a aplikace evropského pilíře sociálních práv. A jejich nadřazenost zákonům unijních států.

Předseda občanských demokratů Petr Fiala sice učinil pokus o formulaci společného postoje České republiky k tomu, co se blíží. Jak je vidět, téměř nikdo o řešení tak závažných témat nestojí. Bohužel. Je jedno, zda bude vláda složena v dubnu či v květnu. Hned bude stejně čelit výzvám, které nejsou, díky její avizované podobě a postojům jednotlivých koaličních stran, slučitelné s její dlouhodobější existencí.


Vláda odvahy

Na důvěru vládě jsou ještě dva pokusy. Pak by až přicházely na řadu předčasné volby. A tak je vlastně vhodnější, aby nějaká vláda na druhý pokus skutečně vznikla. Aby poslední pokus zbyl pro jiné uskupení – vládu odvahy. To už totiž budou známy detaily úprav vztahů v evropské unii a tím i požadavky na změny našich zákonů, zřejmě i české Ústavy. A předčasné volby v takové atmosféře by už mohly být spíše malým evropským plebiscitem

Je ale zároveň otázkou, zda by se v českém parlamentu našla většina pro takovou vládu. Strany bývalé vládní koalice mají i dnes v parlamentu většinu 103 křesel. A na to distancovat se od svých minulých kroků by musely mít … odvahu.


Odvaha k jinému řešení


Mít odvahu říci v Bruselu, jak si Evropu představujeme:

* že máme zájem o volně průjezdné hranice. Ne za každou cenu, ale co nejvíce to půjde.

* že počítáme s tím, že budeme moci žít, pracovat i podnikat ve Španělsku, Německu, Bulharsku i dalších zemích EU. A že počítáme i s tím, že i Bulhaři, Španělé, Němci a další evropské národy budou moci žít, pracovat i podnikat u nás bez jakékoli diskriminace. Ale nic více, nic méně. Za jakých podmínek a za jak dlouho u nás budou moci EU-občané i „zdomácnět“, už si rozhodneme sami. A se stejnou mincí počítáme i my.

* že počítáme s tím, že život i podnikání zjednodušující základní normy i základní předpokládaná společenská pravidla včetně právní ochrany budou platit i u nás a my je naopak budeme předpokládat v ostatních zemích ve stejné míře.

* že počítáme s tím, že i jako středoevropský stát musíme přispět k unijní obraně vnějších hranic i eliminaci dalších bezpečnostních rizik. V rozsahu, který bude třeba.

* že se o všech dalších hlubších unijních vazbách, včetně té měnové, budeme rozhodovat sami.

* a že když nám nějaká dílčí hlubší smlouva nebude vyhovovat, budeme se z ní moci vyvázat bez nebezpečí opuštění celé unie.

Nic méně, nic více.

Mít možnost řešit naše věci většinou o své vlastní vůli znamená se dnes vzepřít osudu:

Nedaří se nám tak špatně. Evropským občanům z bohatších zemí nezbyde po tom, co zaplatí složenky, o mnoho více, než nám.
Jako montovna Evropy máme už jen omezené možnosti ke zlepšení. Pokud bychom ale například investovali do školství a při něm do vědy a výzkumu, mohli bychom časem z našich původních výrobků mít i vyšší zisk. A mít se ještě lépe. Zahájit hon na české talenty, mít co nejvyšší energetickou nezávislost i odpovědnější hospodaření s půdou a vodou, by tak mohly být některé z našich nových priorit. Včetně co nejsvobodnějšího prostoru k podnikání.

Nebo to necháme plavat, ať za nás rozhodnou ti ostatní, velcí? V jejich prospěch. Znovu a znovu.

Michal Frauenterka a redakce iZÍTRA.info

související článek: Povedou nedůslednosti tápající levice svobodnou společnost v Evropě do záhuby?

 

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo

ban kalendar

DNES JE pondělí 18.3.2019

Svátek má Eduard, zítra Josef

Nejbližší místní události

ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark